Osobnosti oddílu

Hledání dle specializace
Sprinteři Skokani Překážkáři Vrhači Funkcionáři Vytrvalci Trenéři Chodci Vícebojaři

Ambrož Alexandr (1. ledna 1956)

V roce 1970, kdy se družstvo starších žáků Lokomotivy Břeclav stalo župními (později kraj) přeborníky, vyhrál oštěp výkonem 43,08 m, což byl tehdy krajský rekord žactva. Celek vedl učitel a trenér Jiří Horník. V roce 1971 se zlepšil na 46,64 m, tehdy to bylo v kategorii mladšího dorostu, od 1. ledna 1990 je to žákovský výkon. Diskem hodil přes 30 metrů. Pak odešel z Břeclavi do učení, zda se dále věnoval atletice, není známo, v roce 1983 se objevil v celku mužů v mistrovských utkáních a v oštěpu dosáhl výkonu 51,12 m.

Bábíčková Michaela (1. června 1989)

Jejím hlavním sportem byl volejbal, který hrávala na popud své matky-trenérky v Duhovce Břeclav. Atletice se věnovala na Gymnáziu Břeclav na popud trenéra a učitele Zbyňka Chlumeckého, závodila ve Středoškolském poháru. Měla ideální vrhačskou postavu, sílu. Již jako žákyně dosáhla ve vrhu koulí výkonu 11,09 (2004). V dorostu se zlepšila na 11,65 (2005). Oštěpem hodila při okresních přeborech v jediném závodě 29,83 (2005). Po stránce technické ji vedl Ladislav Klim. Později hrávala volejbal v Brně, v roce 2013 přestoupila do Lokomotivy Břeclav, kde ženy hrály II.ligu.

Back Ludvík (1938 – po roce 2000 - 2010)

Stejně jako jeho bratr Jenda se chtěl věnovat fotbalu v Poštorné, měl jen o něco větší vlohy pro tento sport a občas se objevil i v celku A týmu. Zatímco jeho bratr byl malý a chudý, on měřil téměř dva metry, byl urostlý a silově založený. To mu dávalo předpoklady k velkým vrhačským výkonům, což dokazoval účastí na pravidelných kontrolních závodech v Břeclavi. Ve starším dorostu dosáhl zcela bez tréninku koulí 6 kg 14,34, se kterým odcházel na vojnu a byl proto zařazen do Dukly Plzeň. Zde dosáhl mužskou koulí výkonu 14,94 a umístil se v ročence ČAS v první desítce vrhačů Československa. Ani tyto výkony ho však nepřiměly k atletice. Ani po svém návratu do Břeclavi se nedal přemluvit ke startu za muže Lokomotivy Břeclav, i když to mnohokrát sliboval.

Baránek Petr (24. listopadu 1977)

Atletiku dělal jen doplňkově, jeho hlavním sportem byl volejbal, závodil většinou ve školních soutěžích za ZŠ Břeclav-Slovácká, kde se později stal i pedagogem. V mladším žactvu ve vrhu koulí 12,43 (1990), míčkem 64,50 (1990), ve starších žácích měl kouli 4 kg 13,81 (1992), disk 38,80 (1992), oštěp 46,18 (1992). Dále se atletice nevěnoval, byl hráčem volejbalu, po studiích i trenérem a hráčem volejbalových celků Tatranu Poštorná.

Baťka Jaromír (28. února 1949)

V roce 1961 jako mladší žák závodil za školu ZŠ Břeclav-Kupkova v okresní atletické lize. Mezi výkonnostními atlety se objevil teprve v kategorii juniorů v roce 1968, kde hodil oštěpem okresní rekord 51,44 (starý typ oštěpu). Prosazovat se začal až v kategorii dospělých, kdy dosáhl v kouli 13,04 (1972), disku 39,00 (1970), oštěpu 52,94 (1973) a pozoruhodný byl především tím, že byl první kladivář na Břeclavsku, který jako muž dosáhl hranice 40 metrů, držel okresní rekord výkonem 40,02 (1986). Ještě jako aktivní závodník se začal věnovat trenérství, působil jako funkcionář, dlouhá léta byl vedoucím družstva mužů. Neměl prakticky nikdy trenéra, jen občas radou přispěl Ladislav Klim, trénoval většinou na zahradě svého rodinného domu ve Staré Břeclavi. V několika sezónách byl vyhodnocen jako nejlépe bodujícím celku mužů Lokomotivy Břeclav.

Beinhauer Rudolf (2. března 1939)

Pochází ze Znojma, pro atletiku ho získal na průmyslovce v Břeclavi trenér Miroslav Loučka, později trénoval s Ladislavem Klimem. Byl neobyčejně všestranný, hrával závodně basketbal za Lokomotivu Břeclav a TJ Znojmo, rovněž volejbal. Prosazoval se ve vícebojích. Začínal poměrně pozdě, v roce 1958 zaběhl dorostenecké překážky za 15,9, ve starších dorostencích skočil do výšky 175 (1958),  kouli 6 kg hodil 13,89 (1957), kouli 7,25 11,92 (1958), v oštěpu 44,65 (1957). Byl prvním břeclavským atletem, který získal na mistrovství Československa medaili. V roce 1957 byl druhý v pětiboji v ml. dorostu, o rok později pátý ve starším dorostu.

V kategorii dospělých obsadil v roce 1963, 4. místo v desetiboji na mistr. ČSSR 3. a 4. 8. v Košicích ziskem 5367 bodů. Po ukončení průmyslovky se vrátil do Znojma, ale nemohl najít zaměstnání, které mu zajistil v Břeclavi jeho trenér, a proto se opět vrátil do Břeclavi. Měl zde nejlepší výkony v kategorii mužů: 60 m 7,2 (1961), 200 m 24,2 (1961), 400 m 53,8 (1961), 110 m překážek 18,1 (1962), výška 176 (1961), dálka 611 (1961), tyč 230 (1961), koule 13,11 (1961), disk 35,87 (1961), oštěp 51,15 (1961), v desetiboji se probojoval na mistrovství republiky do Košic, kde dosáhl výkonu 5367 (1963).

Pak odešel na vojnu a odtud se vrátil do Znojma. K atletice se vrátil ještě jako veterán po roce 2000 stal se třikrát mistrem ČR ve skoku vysokém a získal ještě medaile za kouli a oštěp.

Bém Rudolf (30. května 1941)

Na stadion Lokomotivy ho přivedl jeho mladší bratr Roman. Tělesně disponovaný a silou oplývající Ruda dosáhl během krátké doby pod vedením Ladislava Klima dobrých výkonů. V mladším dorostu dosáhl ve vrhu koulí výkonu 14,50 (1957), diskem 2 kg hodil 35,36 (1958) a koulí 6 kg 14,43 (1958). V oštěpu 600 g měl nejlepší výkon 47,09 (1957). V kategorii juniorů kouli 7,25 kg 13,16 (1959), diskem 36,26 (1960), oštěpem okresní rekord 52,35 (1960). Po maturitě na gymnáziu odešel z Břeclavi.

Bílek Kamil RNDr, SCs (25. prosince 1909 – 19. prosince 1994)

Již od mládí cvičil v Sokole Moravská Nová Ves. Zajímal se i o atletiku, v roce 1927 se zúčastnil župních přeborů Sokola v Hodoníně v několika disciplínách, stal se i župním přeborníkem. K atletice se vrátil po neuvěřitelně dlouhé době a rozhodla o tom náhoda. Jeho přítel, který závodil jako veterán ho požádal o dopravu autem na veteránské závody. Účast na těchto závodech ve věku přes 70 let rozhodla o tom, že se znovu pokusil vrátit. Zúčastňoval se pravidelně mistrovství republiky veteránů.

Poprvé 6. září 1980 v Prostějově, naposledy 11. září 1993 v Šumperku v kategorii M 80. Získal celkem 27 medailí, z toho 23 zlatých, 3 stříbrné a jednu bronzovou. V běhu na 100 m vyhrál 7x, nejlépe 15,3 (1980), ve skoku dalekém 11x (390 – 1987), v disku 3x1 a 3x2. (28,24 – 1984), v oštěpu jedenkrát první a třetí (27,94 – 1983), jedenkrát první v trojskoku (7,18).

Zúčastnil se i evropských a světových veteraniád. V roce 1980 v Helsinkách evropské, v roce 1982 ve Francii, 1984 v Anglii. Na 100 m a v dálce (405) překonal světové rekordy 75letých, 1983 absolvoval veteraniádu ve Svitavách, v dálce 375, v oštěpu 27,84, což byl rekord nad 60 let, překonal ještě rekordy nad 75 let v dálce 411 (1986), nad 80 let 389 (1990), trojskok 7,21 v americkém městě Eugene.

Bravencová - Beinhauerová Jarmila (2. července 1943, zemřela v roce 2017)

Jedna z členek prvního ženského celku v Břeclavi, dorostenek v Lokomotivě Břeclav (1958), pocházela z Valtic, trenérem byl Ladislav Klim. Zaměřovala se především na míček a oštěp, v roce 1959 jako dorostenka 26,45, v juniorkách měla kouli 10,05 (1961), disk 23,22 (1961), oštěp 32,48 (1962), startovala i na mistrovství Československa. Po studiu na vysoké škole se provdala za dalšího břeclavského atleta Rudolfa Beinhauera, oba pak žili ve Znojmě, kde byla profesorkou tělocviku. Do vyššího věku si zachovávala všestrannost, startovala na veteraniádě. V Břeclavi se věnovala závodně basketbalu v celku dorostenek a žen, v roce 1958 hodila jako dorostenka míčkem 53,86. Závodila ještě jako veteránka na mistrovství republiky ve věku nad 50 let. Získala mistrovské tituly dvakrát v kouli, čtyřikrát v oštěpu a dvakrát v disku v letech 1999 – 2004.

Brenn Lukáš (31. července 1980)

S atletikou začínal poměrně pozdě. Na střední škole lesnické v Hranicích si jeho tělocvikář všiml, že hází daleko granátem, a proto začal zkoušet oštěp v místním atletickém oddíle, postupně přidal další disciplíny. Do Lokomotivy Břeclav přišel po absolvování školy v Hranicích v roce 2001, byl velmi všestranný, ale nejlépe mu šly vrhy. Již v kategorii mužů dosáhl v Břeclavi nejlepších výkonů: 60 m 7,1 (2001), 100 m 11,54 (2006), 200 m 23,68 (2006), 400 m 52,1 (2003), 500 m 1:11,1 (2003), 1500 m pod 4:50,0, 110 m překážek 16,33 (2005), 300 m překážek 40,70 (2006, okres. rekord), 400 m překážek 56,92 (2006), koule 14,90 (2014), disk 48,79 (2013 okres. rekord), kladivo 44,34 (2014 okr. rekord), oštěp 66,76 (2012 okr. rekord), desetiboj 6198 (2007), klasický pětiboj 3175 (2004). V roce 2008 odešel v souvislosti se svým povoláním (vězeňský dozorce) do Prahy a závodil za Starou Boleslav. Po odchodu se zlepšil ve všech vrzích, často trénoval v Břeclavi při návštěvách svých rodičů. V roce 2012 se vrátil do Břeclavi. Byl oporou celku, v roce 2012 nejlépe bodujícím atletem celku mužů v I. lize.

Brouček Jan (7. května 1902 – 14. listopadu 1973)

Narodil se v Charvatské Nové Vsi jen díky tomu, že jeho teta tam byla porodní bábou. Žil od malička v Břeclavi, kde se vyučil elektrikářem. Nepodařilo se zjistit, kde byl zaměstnán. Již od mládí ho zajímal sport, chodil cvičit do německé organizace ATUS (Arbeiter Turn und Sportverein). V letních měsících se cvičilo na louce pod zámkem, které se říkalo „sviňský trh“, protože se zde konaly pravidelné trhy s prasaty. Patřil k nejaktivnějším a byl iniciátorem a organizátorem. Chodil na Dubič obdivovat sprintery židovského klubu Maccabi Silberschütze a Benkeho, nad splav cvičence německého spolku Lundenburger Sportverein.

Zajímala ho především atletika, zvláště když si z dělnické olympiády z Lipska přivezl první opravdový disk a oštěp, které si koupil z kapesného. Zde viděl také první atletické závody, to byl důležitý okamžik pro jeho další sportovní život. Začátky cvičení ATUSu se datují do let 1920-1921. Členy byli především Češi, jak o tom svědčí jména čtyř Broučků, jedním z nich byl jeho bratr a Ludvík Kománek, pozdější reprezentant a olympionik. Sám „Žanek“, jak se mu říkalo, neměl nikdy mimořádné výkony, i když se často zúčastňoval závodů. Sám autor těchto řádků se o tom přesvědčil, když ho navštívil v jeho panelákovém bytě ve Zlíně (tehdy Gottwaldov). I když byl po mozkové příhodě, velmi dobře si pamatoval na své sportovní začátky v Břeclavi, našel několik cen a diplomů, které měl ve zvláštní „atletické“ krabici.

Jedna medaile „za druhé místo ve vrhu diskem“ byla ze 17. dubna 1927 z Lanžhota. Pamatoval si, že zde závodili vojáci z 27. Střeleckého pluku z Břeclavi, které vedl sportovní nadšenec nadporučík Blecha, především veslař, v atletice házel diskem. Bratr Žanka pracoval u Batě ve Zlíně, jak na to vzpomínal Kománek nebo Zikmund, se kterými (i s. JUDr Hrstkou) vždy v neděli při návštěvách svých rodičů v Břeclavi trénovali u Vídeňského mostu na malém hřišti, nebo na loukách u stadionu. Závodil jako veterán, v roce 1967 se stal mistrem ČSR v disku v kategorii nad 65 let (24,41).

Buchta Miloš (11. dubna 1979)

Jako talent se začal projevovat až ve starším žactvu. Měl vlastnost obzírání technických disciplín. Vždy odmítal jakékoliv rady, přesto v řadě disciplín (oštěp, výška) měl výbornou techniku. Ve starším žactvu měl 100 m překážek 16,36 (1994), tyč 280 (1994), koule z místa 13,09 (1994), disk z místa 40,08 (1994), oštěp 55,56 (okres. rekord 1994),  devítiboj 519 (1994). Snažil se věnovat především vícebojům a oštěpu. V dorostu skočil do výšky 180 (1995), trojskok 11,84 (1996), tyč 290 (1996), koule 14,17 (1996), disk 40,16 (1996), oštěp 600 g 64,70 (okr. rekord 1996), oštěp 800 g 54,60 (1996), 10 boj 5360 (1996). V kategorii juniorů již moc netrénoval, věnoval se více basketbalu, zúčastňoval se jen závodů. Do výšky skočil 190 (1998), oštěp 61,35 (okr. rekord) 1997). V mužské kategorii se zlepšil ve výšce na 191 (1999), v dálce na 612 (1999), trojskok 13,08 (2003), oštěp 61,30 (2005). Pak začal žít dobrodružným životem, páchal trestnou činnost, občas trávil nějaký čas ve vězení. Na mistrovství ČR se uplatnil v roce 1994, kdy jako dorostenec skončil na 4. místě v oštěpu (54,18).

Bzirská Adriana (9. června 1995)

Od dětských let hrávala závodně stolní tenis a dosáhla asi na 20. místo v žebříčku v ČR v žákyních. V dubnu 2009 se na přeborech okresu přihlásila u trenéra Ladislava Klima. Rychle se zlepšovala v kouli, disku i kladivu, ale pak přestala chodit několik týdnů. Vrátila se až před mistrovstvím ČR žactva v září a na mistrovství skončila na šestém místě ve vrhu koulí (11,20). Na podzim byla členkou družstva starších žákyň Lokomotivy Břeclav, které se stalo mistryněmi ČR na mistrovství v Břeclavi. V zimě se intenzivně připravovala a na začátku března 2010 se stala mistryní ČR žákyň v hale v Jablonci posledním vrhem 12,63.

V létě na mistrovství ČR na otevřené dráze obhájila titul opět posledním vrhem (12,42), v disku byla těsně druhá (31,71) a 4. v kladivu (38,37). Na podzim reprezentovala ČR proti Slovensku v Hodoníně a poprvé překonala hranici 13 metrů (13,09). V roce 2011 se v hale stala překvapivou mistryní republiky v Praze, když porazila favorizovanou vítkovickou Jurigovou o šest centimetrů zlepšením na 13,58. Na jaře uklouzla po umyté podlaze, zlomila si palec na levé ruce a poměrně dlouhá pauza se projevila na mistrovství na otevřené dráze v Praze. V kouli skončila třetí vrhem 12,86, v disku a kladivu na pátých místech.

Byla rovněž nominována na mezistátní utkání dorostu Maďarsko-Slovensko-ČR, pro bolesti podkoleních vazů se z utkání omluvila. Ještě na podzim při finále ČR Středoškolských her v Břeclavi si na kluzkém kruhu obnovila zranění palce na levé ruce. Po nucené pauze si při počátečních treninzích udělala výron na pravé noze. Přesto v lednu 2012 dovedla získat titul mistryně ČR v hale (Praha) výkonem 13,83, když těsně před tím dosáhla na závodech v Bratislavě nejlepšího výkonu roku v ČR a okresního rekordu výkonem 14,44 (po sérii asi 13,60, 14,18, 14,44, 14,37, 14,08 a 13,82). V tomto roce ztrácela evidentně zájem o atletiku, vynechávala pod různými záminkami tréninky, její výkonnost se zastavila. Na mistrovství ČR obsadila v kouli třetí místo, lépe se jí vedlo v disku, kde byla druhá v osobním rekordu 37,98. Absolvovala ještě mezistátní utkání v Nových Zámcích proti Slovensku a Maďarsku.

Při posledním hodu údajně špatně došlápla, snad se jí vytvořila únavová zlomenina, noha musela do sádry. Po částečném uzdravení startovala na Středoškolském poháru, přestávka byla znát, výkony se pohybovaly jen za hranicí 11 metrů. V roce 2012 získala v hale jako juniorka bronzovou medaili za vrh koulí (11,53), dále již netrénovala, absolvovala jen mistrovské závody celku žen. V roce 2013 absolvovala jen mistrovské závody žen a Středoškolský pohár CORNY: V roce 2014 se zúčastnila jen tří kol mistr. soutěží družstev žen s nejlepšími výkony: koule 11,28, disk 35,24 a kladivo 39,23.

Cejnek Jaroslav (12. listopadu 1937)

Začal se projevovat ve starším žactvu, tehdy byly kategorie posunuty o rok, a proto házel jako starší žák koulí 5 kg (11,95 – 1952). Objevil ho na průmyslové škole v Břeclavi Miroslav Loučka, pak se ho ujal trenér vrhačů Ladislav Klim a vedl ho až do odchodu  na vojnu. V kategorii mladšího dorostu patřil již mezi nejlepší v republice v kouli 14,58 (1954), disku 36,42 (1953), oštěpu 41,79 (1954). V této době hodil již mužskou koulí 12,02 (1954). Měl sílu, ale chyběla mu váha na vrhačské disciplíny. Největší úspěchy dosáhl v kategorii staršího dorostu, když na Mistrovství Československa obsadil 4. místo (14,51-1956).

Koulí 6 kg překonal krajský rekord staršího dorostu (nyní juniorů) 15,01, koulí 7,25 kg měl již 13,15, diskem 2 kg 39,33, kladivem 6 kg 30,75 (1955). V tomto roce také reprezentoval v NDR ve vrhu koulí. V roce 1957 vyhrál Mistrovství Československa II. výkonnostní třídy, které se ještě tehdy pořádalo. V roce 1954 odešel jeho trenér Klim na vojnu, trénoval dost živelně a nepravidelně a měl horší výkonnost. Měl však velmi dobré znalosti o technice, učil se ji obzíráním od ostatních závodníků při závodech. V roce 1956 se vrátil trenér z vojny a začal se pravidelně připravovat. Zlepšil se v kouli na 14,12 (1957), v disku na 41,43.

Za tyto výkony byl vybrán na vojnu, kterou nastupoval v roce 1957 do Dukly Praha, většinu vojenské základní služby trávil v Brně. V této době dosáhl svého nejlepšího osobního výkonu 16,05 a stal se tak nejlepším vrhačem pocházejícím z Břeclavska v historii. Z vojny se sice vrátil do Břeclavi, kde však byl jen v zimě 1959-1960, na jaře ho zlákali pardubičtí atleti, za které závodil ve II. lize. Umístění na mistrovství: 1959 (Dukla Znojmo) 5. 15,04, za Pardubice v roce 1960: 6. V kouli 15,62, 1961 4. V kouli 15,31. Zde se také oženil a do Břeclavi se již nevrátil.

Čeperová Milada (26. března 1936 – 3. ledna 1993)

Sprinterský a vůbec pohybový talent. Pro atletiku ji získal učitel Josef Kocůrek, již jako žákyně zaběhla 50 m za 7,2, v dorostu 60 m 8,2, míček přes 50 metrů, do dálky jako první v okrese 500 (1953), oštěpem hodila přes 25 m, diskem 26,17 (1952). Doplňkově hrávala rovněž basketbal. Jejím trenérem byl Ladislav Klim. Po absolvování pedagogické školy v Břeclavi učila v Bystřici pod Hostýnem. Již od mládí trpěla nemocí ledvin, které také podlehla v 67 letech.